chov agama vousatá

chov agama vousatá a želvy

Vodní želvy

Vodní želvy

Jak chovat vodní želvy

Vodní želvy jsou studenokrevní zvířata. Nemohou měnit svoji tělesnou teplotu ani intenzitu látkové výměny. Zhřívá je sluneční svit a tomu jsou také uzpůsobeny. Z tohoto důvodu je jejich přirozené životní prostředí v teplých klimatických zemských pásmech. Ve volné přírodě se nejvíce vyskytují v tropické jihovýchodní Asii, nebo v mírném pásu Ameriky. Původně se vodní želvy vyskytovaly od jížní Kanady až po jižní Uruguayi.
 
vodní želvy

Vodní želvy - obecný popis

Vodní želvy se od suchozemských želv olišují tím, že mají celkově subtilnější tělo, méně klenutý krunýř a mezi prsty mají plovací blány. Sladkovodní želvy žijí ve většině teplejších řek na celém světě. Živí se a loví různé druhy ryb, ale ve stáří některé vodní želvy přecházejí na rostlinnou stravu. Želvy mají povětšinou hydrodinamický tvar krunýře, díky kterému mohou plavat vysokou rychlostí. Život prožijí ve vodě, ale když jsou opravdu teplé dny tak je často najdeme, jak se vyhřívají se na břehu, na nějakém kamenu nebo kládě. Vodní želvy mají nohy mírně zplacatělé, kvůli lepšímu pohybu ve vodě, ale zvládnou se dobře pohybovat i po souši. Vodní želvy umí dýchat pod vodou na omezenou dobu přes kůži.

Vodní želvy nejsou jako ostatní domácí zvířátka. Není pravdou, že je vodní želva nenáročným domácím mazlíčkem. Vodní želva si neumí říct o krmení, pokud jí zapomenete dát granule nebo jinou potravu zůstane hladová. Není tolik přátelská a nemazlí se jako ostatní domácí zvířátka. Vodní želvy také potřebují k chovu velké prostory, protože s postupem let jim krunýř bude růst. Některým chovatelům může připadat želvička přátelská, protože chvíli vydrží v ruce, ale důvod je ten, že má jen ráda teplo. Když želva připluje ke stěně akvária, může si to chovatel vysvětlit tak že je to přátelské gesto. Ale většinou je želvička naučená, že bude krmení. Vodní želva tak nemusí být zvířátko pro každého a toto by měl mít každý začínající chovatel na paměti.

Některé druhy vodních želv vhodné pro chov v domácnosti

Většina zájemců o chov vodních želv může svá zvířátka chovat v bytě. Ten chovatel, který chce aktivní želvičky i v zimě, by si měl vybrat druhy pocházející z tropů. Ty nemají období zimního klidu.
 
Z pestrých želv, které jsou pro chov v bytě nejvhodnější, si můžete vybrat želvu nádhernou neboli ozdobnou (Trachemys scripta elegans).

Tento druh vodní želvy je u nás v České republice rozšířen nejvíce. Patří k nejhodnějším, nejkrásnějším a nejčilejším vodním želvám. Proto je velmi vhodná a atraktivní pro chov v bytě. Také je možné chovat ji po více kusech ve velkých chovných rybnících. Z toho důvodu je dnes želva nádherná nejrozšířenějším druhem.

Vhodná pro chov je také želva mapová (G.kohnii) nebo její příbuzné G. pseudogeographica.

Začínající chovatelé - tipy

  1. Již bylo uvedeno, že vodní želva není žádný domácí mazlíček a neměl by být koupen jen při spontánním nákupu. Zvláště by se neměla vodní želva pořizovat dětem bez dozoru, jelikož prvních pět let má každá želvička měkký krunýř, proto se stává, že dojde rychle k úhynu. Během těchto let se krunýř postupně zpevňuje a po pěti letech je již pevný.
  2. Želvy nádherné seženete ve zverimexech již jako jednoroční mláďata. Hřbetní štít je jako kruh, světle zelený s tmavými body a žlutými proužky. Na krku najdete dvě podélné červené linky. Proto jsou tyto želvičky tak roztomilé.
  3. Ve zverimexu si vybranou želvičku opravdu dobře prohlédněte. Podívejte se, jak želvička plave, jak se pohybuje, atd. Když je želva v pořádku, sama se potápí až na dno akvária a chvíli tam zůstane. Dále musíme prohlídnout krunýř, jestli není poškozený. Nozdry i oči musí být čisté a krunýř má být trochu pevnější než je kartón. Malé vodní želvičky pohybují stejně všemi končetinami a navíc se po nerovné ploše musí pohybovat se vzpřímenou hlavou.
  4. Želvičky mají rády společnost, proto je lepší koupit hned želv více - třeba hned tři. Musíte počítat s tím, že se budou zvyšovat nároky na prostor k chovu. Musíte mít k dispozici spoustu volného místa pro velké „želvárium“. Pokud nechcete založit chov, nemusíte si pořizovat tři želvy, začněte s jednou.
  5. Na převážení želviček stačí kartónová krabice nebo přepravka. Ujistěte se, že je pevně uzavřená, aby želvička nevypadla. Vycpěte krabici papírem, aby se želva v krabici moc nehýbala. Želva se může svými drápky papíru chytit a také má pocit většího bezpečí. Pokud bude převoz trvat několik hodin, měli byste želvě zajistit trošku vody nebo ji párkrát během cesty postříkat.
  6. Po převezení domů nastane doba karantény. Pokud vlastníte již jiné starší želvy, musí se nová malá želvička chovat odděleně. Malá želvička by mohla přenést na druhé želvy nějakou nemoc, která není ihned rozpoznatelná, nebo by se mohli mezisebou želvičky poprat o potravu.

Želvárium

Základem kvalitního chovu je mít dostatečně velké želvárium. Želvárium je kombinace akvária a terária. Část zabírá voda a částečně je to souš. Každá vodní želvička potřebuje hodně prostoru. Pokud budete chovat více želviček, tím budete potřebovat větší prostor. To platí jak o vodě, tak o souši. Pro jednu dospělou želvičku stačí prostor o velikosti cca 70x40x30 cm. Velmi záleží na tom, jaký druh vodní želvy chováte a kolik cm dorůstá.
Ostrůvek neboli souš by měla být tak velká, aby se na ní všechny želvičky pohodlně vešly. Aby nemusely lézt jedna přes druhou. Souš musí zahrnovat i písek, aby zde mohla samice naklást vajíčka.

Malé umělohmotné nádrže jsou praktické a snadno se čistí. Vybrat můžete i akvária, ale vodu byste měli zezačátku měnit každý den. Velmi důležitá je velikost nádrže. Pro želvičky s krunýřem kolem 3 – 4 cm počítejte s plochou dna cca 30 x 15 cm. Výška nádrže musí být minimálně stejná jako je délka želvičky, aby se v případě převrácení na hřbet mohla snadno obrátit. Dbejte na to, aby vody v nádrži bylo tolik, aby želvička dosáhla nozdrami z vody na vzduch. Stejně jako u ostatních domácích zvířat je důležité umístit její nádrž na klidné místo, nejlépe na vyvýšeném místě. Teplota vody v nádrži by měla být kolem 25 – 27°C, celý rok. Nezapomeňte na lampu a suché místečko - korek nebo kámen, kde se želva může chvíli slunit. Světlo by mělo být teplé cca 30 – 35°C, a pravidelně by měla být kontrolována teplota.

Jak želva stárne je důležité koupit nové, dostatečně velké terárium, aby mohla želva klidně růst. Dospělá želva má krunýř o délce cca 25 cm a proto by akvárium mělo být dlouhé 1,75 m.
 
vodní želvy

Výška vodní hladiny

Vodních želvy jsou dobrými plavci. Výška vodní hladiny by měla být minimálně dvojnásobkem délky krunýře nejmenší želvičky. Vody můžete přidat i více, vaše želvička se neutopí, nemějte strach. Na vyšší hladinu je přivykejte postupně.

Dekorace v nádrži

Vodní želvy nejsou nároční tvorové. Ale pro zachování čistoty nádrže nedávejte do želvária nic, s výjimkou ostrůvku na slunění. Želvičce na dno nádrže nasypeme hrubý písek nebo jemný štěrk a želvička si tam bude hledat zbytky potravy. Dno nádrže se vám pak ale bude daleko hůře čistit.
Můžeme přidat i kameny, rostlinky a kořeny.
Velmi důležitý je ostrůvek - souš na slunění. Ostrůvek vytvořte pomocí kamenů, větví, nějaké nádoby. V nabídce jsou i speciální želvária se skleněným ostrůvkem.

Jak teplá má být voda v nádrži

To záleží na druhu želvičky, ale většinou je ideální teplota mezi 24 - 26°C. Pořiďte si akvarijní topítko. S ním zabráníte kolísání teploty - např když otevřete okno,když přestanete topit, atd.. V těchto podmínkách vám nebudou želvy zimovat. Budou mít po celý rok léto a také budou velmi aktivní. Přes léto topítko nepotřebujete, teplota vody i vzduchu je dost vysoká.
Pro vodní želvičky doporučujeme nerozbitné topítko, želvy do obyčejného topítka mohou snadno narazit, topítko by se mohlo rozbít a želvičku poranit.

Osvětlení nádrže

Důležité je, aby želvičky měly zdroj tepla / lampu nasměrovanou na souš, aby se mohla želvička pravidelně slunit. K tomu stačí obyčejná žárovka opatřená stíněním, abychom docílili nasměrování většího množství tepla na jedno místo.

Výměna vody v nádrži

Čím více vody je v nádrži, tím déle vydrží - čím více chováme želviček, tím častěji se musí voda měnit. Alespoň jednou týdně měníme vodu částečně - odsajeme odkalovačem nečistoty a zbytky ze dna. Jednou za 2 - 3 týdny vyměníme všechnu vodu a řádně vymyjeme techniku i dekoraci. Na výměnu vody použijeme akvaristické hadice, odkalovací zvony, kýbl. Můžeme použít škrabky na vodní kámen.
Vodovodní voda obsahuje škodlivé látky, které po chvilce z vody vyprchají. Proto je důležité nechat vodu dostatečně dlouho odstát, aby se také ustálila teplota. Na ošetření vody můžeme použít různé přípravky, třeba želví kondicionér - Želvík, dodá potřebný vápník.

Filtrační systém

Filtr je při chovu vodních želv velmi důležitý. Abyste o pár dní posunuli výměnu vody v nádrži, použijte výkonný filtr a zapněte jej na vyšší výkon. Také filtr pravidelně čistěte pod tekoucí vodou.

Místo pro želvárium

Akvárium by mělo být umístěno na světlém místě, ale ne na přímém slunci, protože by se mohla voda snadno přehřát. Stanoviště je lepší na tichém místě, a tam, kde není průvan.

Převoz želvy

I vodní želvy plícemi, bez možnosti se nadechnout se pod vodou utopí. Pro převoz želviček použijte plastovou krabici, na dno musíte umístit mokrý molitan nebo hadřík, protože želvy rychle osychají. Dospělé želvy můžeme nechat zcela na suchu i několik hodin. Protože želvy neregulují svou tělesnou teplotu, v zimě je transportujte v polystyrenových boxech, do kterých dejte plastovou láhev naplněnou teplou vodou. Příliš vysoká teplota v přepravce je samozřejmě také nebezpečná.

Zimní klid

Jsou druhy vodních želv, které přezimují v době, kdy teplota vody klesá pod 15°C. Zahrabou se na dně řeky. V době hibernace srdce želv tluče jednou za několik minut a spotřebuje minimální množství kyslíku, který jim obstarají speciální buňky na ocasu.

  1. Pokud je v akváriu stálá vyšší teplota vody, tak želvy nezačnou zimovat vůbec. Pokud se teplota sníží, většinou želvy leží na dně akvária, mají zavřené oči a spí a nežerou. Občas se vylezou ohřát na ostrůvek.
  2. Pokud chováte želvy venku, počkejte, až se teploty v noci sníží pod 10°C. Na výběr jsou 2 možnosti:
  • a) Želvy můžete nechat zimovat ve venkovním jezírku - to ale musí být dostatečně hluboké, aby se na dno jezírka, kde spí želvy, nedostal led. Pravidelně okysličujeme vodu tím, že vysekáváme díry do ledu na hladině. I tak je to riskantní.
  • b) Želvy mohou zimovat třeby ve sklepě, kde bývá stabilní teplota 5-10°C.
Když teplota venku začne zase stoupat nad 15°C (na jaře), želvičky nechejte venku, dokud se neprohřejí a nezačnou se v kýblu sami hýbat. Pak je přendejte do jezírka.

Jak krmit vodní želvy

V mládí vodní želvy přijímají pouze masitou stravu. Rostlinnou stravu želvám nabízíme od pátého roku věku. V dospělosti tvoří téměř polovinu stravy. Nejlepší stravou mohou být žížaly, larvy pakomárů, plži, kuřecí, libové hovězí, rybí maso, atd. Strava musí být bohatá na vitaminy A, C a D. Pokud želva ztloustla, omezte jí potravu.
Mláďata krmímte každý den, protože spotřebují hodně enrgie na růst. Dospělé desetileté a víceleté krmíme jen třikrát týdně.

Mláďatům vodních želv nabízíme živou potravu, jako jsou malé žížaly, perloočky, larvy hmyzu, plži, blešivci i vodní rostliny. Zverimexy nabízejí také zmrazené drobné živočichy nebo suché granulky pro vodní želvy.
V pěti letech má již želva pevný krunýř a také ji můžeme jinak krmit. Želvám nabízíme drobné malé živočichy, poté větší, podáváme i rostlinnou stravu. Pokud nemáte jinou možnost, můžete krmit želvy i suchými granulemi, pak doplňujeme vitamíny.

Dávejte si pozor při dávkování krmiva, protože se může snadno znečistit voda tím, co nesní želva okamžitě. Postupně přijdete na to, kolik toho vaše želvička sní.
 
surimi rybí tyčinkykrevety ledový salátželvík

Jak želvy komunikují

Když želvička plave u stěny nádrže znamená to, že je spokojená, nebo jen zkoumá nové prostředí.
Pokud vystrkuje hlavu z vody, tak si také prohlíží okolí.
Samec si namlouvá samici, pokud "hladí" druhou želvičku po hlavě a jde o projev páření.
Odpočívá, vyhřívá se na sluníčku, pokud leží na ostrůvku s nataženýma nohama. Nerušte ji!

Nemoci želv

Nejčastější onemocnění želv:

  1. U mláďat je častá Avitaminóza (nedostatek vitaminů). Onemocnění se nazývá křivice. Je nutné zajet na veterinární ošetření. Želvy potřebují dostatek vápníku, vitaminů A a D. Podle měknutí krunýře poznáme nedostatek vápníku.
  2. Po poranění u želv se často vyskytnou plísně. Občasné vykoupání v mírně sladké vodě a dodržování čistoty je prevencí plísní.
  3. Infekce bývá nejčastěji způsobena bakteriemi, vodní želvy jsou na ní náchylnější, protože ji můžou dostat ze špinavé vody. Postihuje kůži i krunýř. Vznikají boláčky nebo vředy. Může dojít k otravě a úhynu želvy. Vetrinář je nezbytný.
  4. Cizopasníci (parazité), rozdělujeme je na vnitřní a vnější. Jsou to roztoči a pijavky. Způsobují poranění, do kterého se dostávají infekce. Vnější parazity mechanicky odstraníme. Vnitřní paraziti se do těla želv dostanou se stravou, v případě vnitřních parazitů navštivte veterináře.
  5. Nemoci očí jsou způsobeny špatnou stravou nebo chladnou či špinavou vodou v nádrži. Mohou způsobit záněty spojivek, zákal očí. Při zanedbání léčby může dojít až k oslepnutí.
  6. Trávicí potíže se projevují zácpou nebo průjmy a nestrávenou potravou v trusu. Mohou za to cizopasníci, jídelníček, infekce, či šok nebo prudké kolísání teploty. Poraďte se s veterinářem nebo zkušeným chovatelem o možné léčbě.

Jak rozeznat pohlaví želv

Pro rozeznání pohlaví želv si všimněte následujících znaků:

  • samečci jsou značně menší než samice
  • samečci mají delší ocásek a drápky na předních končetinách než samice
  • někteří samečci mají dovnitř klenutý plastron
Želví pohlaví lze s jistotou určit až ve věku kolem 2-7 let, když jsou želvy pohlavně dospělé.

Rozmnožování želv

Čas páření želv

Bývá v teplejších obdobích už v zimě, vrcholem rozmnožovacího období bývá duben a květen.

V ROZMNOŽOVACÍM OBDOBÍ agresivita samečka
Samečci jsou v období rozmnožování výrazně aktivnější a agresivnější. Kousají samičky, a to může být na malé ploše želvária velkým nebezpečím pro samičky.
Sameček i samička se při namlouvání řídí i čichem. Nezaměnitelná je pachová stopa i průběh namlouvacího rituálu, takže spáření s druhově nevhodným partnerem je vyloučené. Sameček se přibližuje k samičce zepředu, vztahuje k ní přední packy a hladí ji na hlavičce.

Samička leží klidně na dně nádrže a nataženýma zadníma nohama nadzvedává zadní část těla, tím je připravena k páření. Sameček ji velkým obloukem obepluje, zezadu se k ní přibliží, pak ji očichává a vyšplhá na její hřbet. Toto se několik dnů opakuje, pak sameček zaujme pozici, při které stojí ve vodě téměř svisle a svým ocáskem obejme ocas samičky. V tuto chvíli dochází ke kontaktu obou kloak a k vlastnímu páření. Spojení samce a samičky trvá cca 10 - 15 minut.

Samičku po páření sledujeme po dobu 4 - 6 týdnů, než dojde ke kladení vajíček. Samička snáší 1 - 2 měsíce po páření.
Před snášením dělá samička velký hluk, plave rychle sem a tam, atd. Také se samička stěhuje z vody na souš, hodně se vyhřívá. Dalším nepřehlédnutelným znakem, že je samička připravena snášet, je hrabání samičky předními i zadními nožkami. Na stěně želvária musí mít samička bedýnku se snadným přístupem, v ní vrstvu 20 - 25 cm písku nebo písku a rašeliny. Bedýnka musí být dostatečně velká, aby se v ní samička mohla v pohodě otáčet a hrabat. Aby měla samička dostatek místa pro kladení. Místo vyhříváme zdrojem tepla. Samička snáší vícekrát, pokaždé určitý počet vajíček. Před druhým a dalším snášením se projevují stejné příznaky.

Samička si vyhrabe nohama jamku do které naklade vajíčka. Aby vajíčka snadno vyklouzla z těla samičky, z análních váčků vytéká tekutina, která vlhčí substrát. Potom jsou vajíčka pokrytá průhledným slizem.

Samice želv snáší do hlíny nebo písku na břehu kožovitá vajíčka v počtu asi 5 - 22 vajec. Při umělém odchovu želva snáší vejce do připraveného substrátu. Odtud vejce musíme vzít a přemístit je do inkubátoru. Během manipulace nesmíte s vejci otáčet! Tepolota v inkubátoru by měla být kolem 30 °C, mláďata se vylíhnou za cca 130 dní. S otázkou rozmnožování souvisí také zimování želv. Není na to zatím jednotný názor, zda zimování hraje klíčovou roli při rozmnožování.